Obec Konětopy leží na úpatí jihozápadního svahu lesnatého vrchu Dlouhého běhu. Dle nálezů kamenných mlatů a dle dalších vykopávek jsou Konětopy osídleny od nejpradávnějších dob.
Nejstarší historické zápisy o osadě pocházejí z let 1391 a 1392, kdy Jan Jablečko z Čečelic vydal křižovníkům Svatomářským plat v Konětopech, který jim doposud dlužil. Další zmínka pochází z let 1438 až 1489,kdy se tu jmenuje panoš Stibor z Konětop a po něm jeho syn Jan. Později přináležely Konětopy pánům z Chlumu.
Ve vsi byl vladyčí statek s tvrzí, dvorem a mlýnem. Někdy v letech 1489 až 1513 byly Konětopy přikoupeny k brandýskému panství, které vlastnili Krajířové z Krajku.
Zápis v zemských deskách z roku 1513 nasvědčuje, že na svahu východně od vsi bývala vinice, která byla podle pověsti založena Karlem IV. Z pramenů na západní straně bývalé vsi vytéká k jihu potůček, o němž praví zápisy z roku 1561: „Mimo touž ves teče potůček, kteréhož se časem rybami užívati může“.
Roku 1513 postoupila paní Johanka z Krajku svému bratru Konrádovi celé své panství s dědinou, lukami, lesem, potokem, rybníčky, s vinicí a mlýnem. Roku 1547 po císařském vítězství u Mühlberku, rozhodl Ferdinand, aby mu Arnošt Krajíř, horlivý stoupenec Českých bratří postoupil Brandýs s okolím a zápis o tom byl vložen do zemských desek. Tak se na tři století staly Konětopy zbožím královské komory a sdílely osudy brandýského panství. Teprve po roce 1918 bylo panství Brandýs jako někdejší habsburský majetek zkonfiskováno a rozděleno.
Za druhé světové války prožili občané Konětop velké utrpení, kdy byla ve dnech 7. a 8. května obec vypálena.
Povinná školní docházka v Čechách byla zavedena za vlády císařovny Marie Terezie v roce 1774. Na venkově a v menších městech se zakládaly tzv. elementární školy zvané také triviální. Kde byla fara, tam byla škola farní, kde fara nebyla, jednalo se o školu filiální, jako tomu bylo v Konětopech.
Škola v Konětopech byla založena roku 1817. Předtím navštěvovaly děti farní školu v Kostelním Hlavně, kam byly od roku 1780 Konětopy přifařeny. V Kostelním Hlavně byla škola založena podle popisu Pražské diecéze již mezi rokem 1344 až 1350 za arcibiskupa Arnošta z Pardubic.
Prvním učitelem ve škole v Konětopech v roce 1817 byl Václav Vrabec, druhým učitelem byl Josef Vokále, který tu setrval 42 roků.
V roce 1823 dali zdejší zastupitelé obce poslavit na náklady brandýského panství novou školní budovu. Původně to byla škola jednotřídní, která byla v roce 1902 rozšířena o druhou třídu.
V roce 1920 byla o hlavních prázdninách provedena oprava 1. třídy a úprava bytu řídícího učitele. V tomto školním roce 1920-1921 bylo v Konětopech školou povinných 67 dětí, z toho 31 chlapců a 36 děvčat. Z nich navštěvovalo jinou školu 16 dětí. Učitelé se velice často měnili, odcházeli a od roku 1925 se spojily třídy do jedné a vyučoval řídící Karel Komeda.
V letech 1919 až 1923 působil na konětopské škole učitel Jan Kasal, spoluzakladatel, aktivní člen a později i starosta Sokola v Konětopech. V roce 1923 byl přeložen do pohraničí, odkud se po obsazení pohraničí Němci vrátil na určitou dobu zpět do Konětop. Později byl za svou vlasteneckou a protifašistickou činnost uvězněn v koncentračním táboře v Osvětimi a tam byl také popraven.
V roce 1931 sice byla podána žádost o otevření druhé třídy ve zdejší škole, avšak byla zamítnuta pro malý počet žáků. V tomto roce bylo v Konětopech 55 dětí školou povinných, ale školu naštěvovalo 45 žáků.
Od roku 1942 byla ustanovena na zdejší školu jako řídící učitelka Božena Vávrovská ze Dřís, která se netajila svými sympatiemi k Němcům a tím se stala pro místní občany nebezpečnou. Jelikož měly rodiny německých Besarábců dosti dětí, byla z příkazu upravena jedna učebna a čekalo se na otevření německé třídy. Ačkoli bylo pro otevření vše připraveno, k zahájení výuky nedošlo.
Po válce, od 1.září 1945 chodily děti z Konětop do školy do Staré Boleslavi, vzhledem k vypálení obce v květnu 1945. Žáci byli ubytováni v lázeňském domě v Houštce. Škola v Konětopech byla otevřena až po roce. Avšak učitelé se velmi často střídali.
Od 1. září 1948 nastoupila na školu manželská učitelská dvojice Josef a Anna Jakoubkovi, kteří tu působili až do roku 1954, kdy odešli na školu do Staré Boleslavi..
Od 1. září 1954 sem nastoupila Marie Čížková, protože počet dětí v obci klesal, hrozilo stále uzavření školy pro nedostatek žáků.
Od 1. září 1961 nastupuje nová ředitelka Jaroslava Vernerová, která tu působila až do roku 1965, kdy byla škola v Konětopech k 30. červnu pro nedostatek žáků pro 148 letech definitivně zrušena.
V Konětopech byla Tělovýchovná jednota Sokol založena v roce 1919.
Duchovním otcem této nově vznikající organizace byl Karel Komenda, který byl společně s Karlem Košem, Karlem Holečkem, Františkem Houskou a Václavem Zemanem i členem přípravného výboru.
Ustavující valná hromada TJ Sokol byla svolána na 23.11.1919 do hostince U Houšteckých. Byl zvolen první konětopský sokolský výbor ve složení:
Na základě dohody mezi hostinskými Františkem Kopeckým a Otou Houšteckým bylo stanoveno, že pro spolkovou činnost a sálu jako tělocvičny bude využito prostoru v hostinci U Houšteckých a pro ostatní společenské akce obce sálu hostince U Kopeckých.
První schůze výboru se konala 18.12.1919. Mimo jiné byla odhlasována objednávka tělocvičného nářadí – bradla, americká hrazda a činky v ceně 4 402 Kč, dále můstky a žíněnky v ceně 1 164 Kč. Byl schválen cvičitelský sbor.
Od počátku své činnosti byli sokolové v Konětopech velmi aktivní kromě sportovních i ve společenských činnostech. Již 25.12.1919 sehráli první divadelní představaení „Jedenácté přikázání“ a o měsíc později uspořádali I. sokolský ples v Konětopech.
Pravidelné cvičení dospělých i žactva bylo zahájeno 10. února 1920 a již 9. května jednota uspořádala besídku, kde žáci předvedli svá cvičení v prostných. Dospělí členové se zúčastnili 30. června 1920 Župního sletu v Hloubětíně v počtu 12 členů a 11 členů VII. všesokolského sletu v Praze ve dnech 27. - 30.června 1920. Ženy se poprvé představily na veřejném cvičení 1. srpna 1920 v Čečelicích.
Hlavní náplní členů Sokola byla cvičení, kulturní zájezdy, soutěže a divadelní činnost. Významné pro obec Konětopy, ale hlavně pro místní členy Sokola, bylo pořádání I. veřejného cvičení spojeného s okrskovým výletem. Toto veřejné cvičení se uskutečnilo 14. srpna 1921. Bylo potřeba připravit především „sletiště“. Místo propůjčil p. Jakub na pozemku za vsí směrem k Hlavnu. Bohužel počasí nepřálo. Od rána od 9 hodin probílahy zkoušky a nástupy cvičenců. Hlavní průvod měl začít ve 14 hodin, ale pro silný déšť se opozdil o hodinu. Vyšlo se směrem od Čečelic, vsí a dále ke škole. Účast byla opravdu hojná – v průvodu pochodovalo 141 žáků, 128 žákyň, 48 dorostenců krojích, 44 dorostenek, 48 žen, 45 mužů ve cvičebních úborech a 20 v krojích. Hrála hudba bratra Vojtěchovského v počtu 24 mužů.
Všechna cvičení dopadla na výbornou.
V roce 1922 vznikla v obci myšlenka na výstavbu vlastní sokolovny. V průběhu každého roku se zvyšovala peněžní částka na realizaci této myšlenky.
Na konci roku 1924 měla TJ Sokol v Konětopech celkem 61 členů, z toho 56 mužů a 8 žen. Jednota si vedla velmi dobře i přes některé spory a časté obměny ve výboru.
V roce 1931 byl v Konětopech založen sportovní Klub SK kopaná. Členové si pro svou činnost pronajali pozemek naproti sokolskému hřišti. SK však zřejmě dlouho neexistoval, protože již v roce 1936 o něm nejsou zmínky.
2. světová válka znamenala dočasné ukončení činnosti Sokola. Po osvobození v roce 1945 bylo snahou obnovit předválečný společenský život i v Konětopech. V roce 1946 byl ustaven Junák. V popředí zájmu bylo obnovit tělovýchovnou činnost Sokola. Sokolové cvičili v létě na svém hřišti a v zimě v hostinci pana F. Kopeckého, kde se také konaly veškeré kulturní a společenské akce obce včetně plesů a divadel.
V roce 1954 byl slavnostně otevřen nový kulturní dům vybudovaný z přestavěného hostince Oty Houšteckého. Sokolové umístili do sálu své zánovní nářadí – bradla, kruhy, hrazdu, kladinu, koně, kozu, odrazový můstek, žíněnky, činky pro posilování. Po zrušení organizace Junák přešli mladí lidé do sokolské jednoty a k hasičům.
Při obnovém poválečném Sokole byl i fotbalový klub s fotbalovým hřištěm V Okrouhlíku. Místní fotbalisté úspěšně bojovali v okresním přeboru. V zimě se sportovalo při ledním hokeji. Plocha kluziště byla na sokolském cvičišti, bylo zavedeno osvětlení a vyrobeny branky a vysoké mantinely. K ukončení činnosti v hokejovém družstvu došlo v roce 1957 pro vyhrocené vztahy v oddíle.
Ještě v 60. letech členové TJ Sokol společně s hasiči pořádali taneční zábavy. V dalších letech však zájem mladých lidí o organizovanou tělovýchovu opadal a v současné době organizace Sokol v Konětopech již neexistuje.
1391 Košátky, slivno malé i veliké, - Konětopy
1406 census in villa Konyetep (!) datur plebano in Bezdyedicz
1489 Ctibor z Chlumu a z Konětop
1547 postupuje děd. svého w brandyse zámku - - w hlavenczy, w konietopech
1549 z konietop též berou z Brandays
1654 Konietopy
Webové stránky pro obce a občany provozuje Obce na webu s.r.o.
Při poskytování služeb nám pomáhají cookies, prohlížením těchto stránek s tím vyjadřujete souhlas.